Návrhářka šperků

Klára Šípková je přední česká návrhářka šperků. Vystudovala ateliér K.O.V. (Koncept. Objekt. Význam.) Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 2009 byla nominována na cenu Czech Grand Design v kategorii Objev roku. O dva roky později získala ve stejné soutěži druhé místo v kategorii Designér šperku roku za kolekci CityNet inspirovanou světelnou září měst nahlíženou z ptačí perspektivy a za originální návrhy snubních prstenů.

Klára ŠípkováNávrhářka šperků
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image

Jaká je nejčastější motivace vašich zákazníků? Proč si kupují šperky?

Šperk doplňuje charakter osobnosti. Vnímám ho jako součást sdělení, které lidé předávají okolí. Další častou motivací je touha být originální. Občas se mi také stává, že přijdou lidé, kteří fandí mladým umělcům nebo designérům. Ti pak mají dobrý pocit, že si koupí autorský šperk u mě v ateliéru, místo aby šli do velkého řetězce.

Používám All-in-One PC Lenovo B550

image All-in-One PC Lenovo B550 s velkým monitorem a výkonnou grafickou kartou velmi rychle zobrazí i ty nejmenší detaily.

Mají Češi vkus?

Myslím si, že Češi obecně stále moc vkus nemají. Je to vidět třeba v architektuře, jak lidé bydlí, na celkovém vzhledu měst, ale i čím se lidé obklopují, co nosí za oblečení, co jedí apod. Země směrem na západ mají estetiku přirozeně mnohem rozvinutější. Myslím si ale, že jsme na dobré cestě vše dohnat.

Co znamenají šperky pro vás osobně?

Šperk je pro mě krásný nositelný objekt, do kterého navíc vložím svůj umělecký názor spolu s myšlenkou.

Jaké šperky vyrábíte nejraději?

Když zrovna nenavrhuji novou kolekci, tak to jsou snubní a zásnubní prstýnky. To téma má v sobě velké kouzlo, zákazníci jsou zrovna v hezkém životním období, které mě baví s nimi prožívat. Snažím se inspirovat a unášet jejich příběhy. Nedávno mi jeden zákazník vyprávěl, že se seznámili u Vltavy a že ta řeka je pro jejich vztah svým způsobem zásadní. Tak jsem mu navrhla prstýnek s analogií pohybu řeky. Samotnou by mě toto tvarosloví asi nenapadlo.

Máte nějaké oblíbené materiály?

Pokud jde o samotný proces výroby, tak nejčastěji a velmi ráda pracuji s nerezovou ocelí. Dá se ručně i průmyslově zpracovávat, je ušlechtilá a tvrdá. Co se týče estetických parametrů, tak zde jsou možnosti pro umělecký šperk neomezené. Samozřejmě své kouzlo, nadčasovost a obdivuhodnou krásu má i zlato a diamant. Naopak nikdy bych nepoužila kosti, zuby, slonovinu a podobně organické materiály.

Používáte i nějaké neobvyklé materiály?

Z pohledu klasického zlatníka je nerezová ocel, dural nebo titan velmi neobvyklý materiál, zatímco v kontextu současného uměleckého šperku bych řekla, že kov je považován za tu nejtradičnější volbu. Není to náhoda, že se kov pro své vlastnosti používá ve šperku odjakživa. Zároveň obdivuji mé kolegy, kteří vyrábějí krásné šperky například z karbonu, betonu, křídy, rybích šupin nebo duše z kola.

Co pro vás jako pro designérku znamenají barvy? Používáte pestré barvy, nebo jste v tomto ohledu konzervativní?

Barvy miluju. Hlavně ty syté, čisté a zářivé. Nicméně použití barvy ve šperku elegantním a hlavně trvanlivým způsobem je poměrně složité. Barevné akcenty do svého outfitu proto dostávám oblečením nebo botami. V budoucnu bych se ale této výzvě ráda věnovala.

Kde berete inspiraci pro vlastní kolekce?

Každý umělec vám odpoví, že inspiraci vidí všude. Pro někoho, kdo netvoří je to asi těžko představitelné, ale skutečně to tak je :) Jsme takové vnímavé citlivé bytosti, které skrz své myšlenky filtrují vjemy z okolí. Inspiraci vidím ve věcech a lidech kolem mě, baví mě zkoumat různé detaily i celky hlavně v architektuře, přírodě, hudbě, mezilidských vztazích a třeba i v současných technologiích.

Jak při vytváření návrhu šperku postupujete?

Na začátku většinou pracuji jen s tužkou a papírem. Pokud se ale jedná o exaktní a složitější tvary, tak ty tužkou nenakreslíte. Takové věci kreslím na počítači, což je vlastně stejný proces, jen jiný nástroj. Většinu svých návrhů ověřuji ve 3D nebo vytvářím modely z papíru, hliníku nebo jiných měkkých materiálů.

Takže kromě uměleckého citu a zručnosti také potřebujete znát geometrii a matematiku?

Ano. A to samé platí i ve 3D programech, kde si hmoty mohu různě řezat, odečítat či přičítat. Vymodelovaný 3D návrh v počítači tak můžu nekonečně přetvářet, otáčet a objevovat nové tvary. Je to hra s desetinkami milimetrů, která končí teprve, když jsem s návrhem úplně spokojená. Moderní technologie mi hodně usnadňují práci. Například můj All-in-One Lenovo B550 má velký monitor, který spolu s výkonnou grafickou kartou velmi rychle zobrazí i ty nejmenší detaily. To je při práci se šperkem velmi důležité.

Jak šperky vyrábíte, když už máte připravený konečný návrh?

Možností je hodně a to je na tom zajímavé. Některé kusy jsou řezané laserem, jiné jsou frézované či soustružené. Ráda zkoumám technologie, které se ve šperku používají velmi málo nebo vůbec. Zajímavý procesní moment je i samotné hledání firmy, která mi některé šperky pomáhá realizovat a komunikace s jejich techniky. Profesně se totiž moc ve svém industriálním pracovním prostředí se ženami nesetkávají.

Jak na to reagují?

Musí to být nadšenci v oboru, protože celé dny pracují na obrovských sériových zakázkách, které je živí a najednou přijdu já se svými vizemi a experimenty. Kolikrát dá velkou práci najít firmu, která má čas a je ochotná se mými pár kusy zabývat anebo vyzkoušet něco nového.

Rozbalit celý rozhovor

Jsou šperky od návrhářů drahé nebo je to jen předsudek?

Autorské šperky jsou obvykle dražší než šperky ze sériové výroby, protože jde o originální a netradiční návrhy nebo limitované edice. Ten rozdíl ale nemusí být nijak dramatický. Ve svých kolekcích mám širokou cenovou škálu dle typu šperku, náročnosti výroby, nebo pokud jde o limitovanou edici. Pohybuje se od prstýnku Structures za 750 Kč, přes náušnice za 1 800 Kč až po náhrdelník limitované kolekce Talk Talk za 48 tisíc.

Prodáváte svoje výrobky hlavně v České republice nebo je naopak vyvážíte do zahraničí?

Momentálně je to tak půl na půl. Několikrát jsem vystavovala na největším evropském veletrhu šperků Inhorgenta v Mnichově, kam jezdí nákupčí z celého světa. Díky tomu jsem navázala spolupráci s desítkou galerií nebo obchodů zaměřených na originální designový šperk.

Nosíte kromě svých vlastních výrobků také šperky od jiných návrhářů a návrhářek?

Ano, v mé šperkovnici najdete třeba prsten od německé šperkařky Barbara Schulte-Hengesbach, který jsem dostala od maminky ke třicátinám. Nebo nádherný azurově modrý prsten Nirvana od Swarovski, který mám od přítele, stejně jako brož ve tvaru kočičky, kterou mi dovezl z Berlína od místního designéra. Pak nosím prsten s náramkem Soraya od francouzského designéra Arika Levyho. Další kapitolou jsou šperky nabyté osobními vzpomínkami jako prsten po babičce. Ale přiznám se, že když jdu někam do společnosti, tak nosím výhradně svoje kousky. Dobře se v nich cítím.

Během studia na vysoké škole jste se rozhodovala mezi šperkem a produktovým designem. Proč jste se nakonec rozhodla pro šperk?

Ano, toto dilema jsem měla, už když jsem se na UMPRUM hlásila. Z ateliéru designu vedeným Michalem Froňkem a Janem Němečkem jsem měla tehdy velký respekt, měla jsem pocit, že šperk je oproti průmyslovému designu obor hravější a svobodnější. Až zpětně teď vím, že můj instinkt byl skvělý. Řekla bych, že produktový designér musí mít kromě talentu a technického myšlení také velmi ostré lokty a musí být šikovný v komunikaci. Například v jednání s klienty si musí umět nekompromisně prosadit svou. Šperk má úplně jiný proces vzniku, je to svobodná a velmi osobní práce, do které vám nikdo nemluví.

Zkoušela jste navrhovat i jiné předměty než šperky?

Během studií jsem vrámci stáže na designu navrhla kovovou židli Klára, která pod hlavičkou Spojených uměleckoprůmyslových závodů slavila úspěch na prestižních mezinárodních veletrzích v Miláně, Londýně a New Yorku. Po škole jsem se nechtěla oborově vyhraňovat, ale zcela přirozeně se moje koncentrace zaměřila směrem na šperky.

Spolupracujete i s jinými návrháři šperku? Vyměňujete si například názory a zkušenosti, potkáváte se?

Ano. Před třemi lety jsme společně s dalšími talentovanými šperkaři a kurátorkou Terezou Vernerovou Volnou založili sdružení UNOSTO, které vzniklo jako platforma pro propagaci českého šperku. Pravidelně pořádáme výstavy a účastníme se akcí zaměřených na design, jako je například Designblok nebo designSUPRMARKET. Pro mě osobně je setkávání s lidmi z této skupiny velice přínosné, na jednu stranu příjemně strávený čas s kamarády a na druhou silná motivace k práci.

Je pro vás důležité, jak lidé vaše dílo interpretují, nebo vám pro seberealizaci stačí, že do šperku vložíte vlastní myšlenku?

V některých kolekcích jsou mé myšlenky čitelné na první pohled a u jiných mají lidé ve vlastní interpretaci a fantazii větší volnost. Krásným příkladem je brož, kterou jsem navrhovala pro Madeleine Albright - šperk se skládá ze dvou propojených částí, které lze upevnit do různých kompozic, což otevírá několikeré možnosti vyjádření vztahu mezi oběma celky. Brož je myšlena přímo jako nástroj pro komunikaci a tak je také nositelkou využívána. Naopak u kolekce CityNet je na první pohled jasné, že jde o letecký pohled na město, ale proč jsem se tímto tématem zabývala a co jsem tím chtěla říct, se lidé dozví až po přečtení doprovodného textu. No a například v kolekci Stretch není vložený příběh o dialogu mezi plochou a prostorem tak zřejmý. Nejvíc mě ale baví, když moje šperky člověka něčím zaujmou a je mi jedno proč. Snažím se, aby těch důvodů a rovin příběhů bylo co nejvíce. Fascinuje mě představa, že k příběhu, který do každého mého šperku ukládám, přirozeně přibude během jeho existence několik desítek dalších. Tímto se z každého mého návrhu stává unikát.

Za svoji práci jste získala několik ocenění, například druhé místo v kategorii Designér šperku roku v soutěži Czech Grand Design. Jak taková ocenění vnímáte?

Úspěch v soutěži CGD a uznání ze strany odborné veřejnosti je samozřejmě příjemné. Nicméně ten skutečně důležitý cíl je pro mě nadšený zákazník a ne sbírání ocenění. Například loni jsem do soutěže cen Czech Grand Design nominovaná nebyla, protože jsem se věnovala individuálním zakázkám a objednávkám ze zahraničí.


Dominik Nekolný
image

DoporučujeThinkPad X1 Carbon

image
Martin Macík
image

DoporučujeThinkPad T440p

image
Ondřej Synek
image

DoporučujeIdeaPad Yoga 13

image
Dušan Kožíšek
image

DoporučujeThinkPad X1 Carbon

image
Beáta Kaňoková
image

DoporučujeIdeaPad Yoga 13

image
Malvína Pachlová
image

DoporučujeYoga Tablet

image
Radek Jaroš
image

DoporučujeThinkPad řady X

image
Heřman Volf
image

DoporučujeThinkPad řady S

image
David Paškevič
image

DoporučujeYoga Tablet

image
David Hodas
image

DoporučujeThinkPad X1 Carbon

image
Jakub Geltner
image

DoporučujeThinkVision LT3053p

image
Ina T.
image

DoporučujeLenovo S90

image
Martin Sládeček
image

DoporučujeLenovo S6000

image
Nela Riessová
image

DoporučujeLenovo MIIX

image
Klára Šípková
image

DoporučujeAll-in-One PC Lenovo B550

image
Angelo Purgert
image

DoporučujeLenovo VIBE Shot

image