David Paškevič

Student ČVUT David Paškevič vyvinul vlastní prototyp 3D pera. Výrobek nazvaný 3Dsimo vychází z principu trojrozměrného tisku a v mnoha ohledech překonává původní americký koncept 3Doodler. K získání peněz na rozvoj projektu využil David Paškevič takzvaného crowdfundingu, tedy veřejné sbírky na internetu. V současné době dokončuje finální verzi svého výrobku, který by se měl v březnu dostat do běžných obchodů.

image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image
image

Davide, vy jste zkonstruoval teprve druhý prototyp 3D pera na světě. Na jakém principu funguje?

Jde o podobný postup jako u 3D tiskáren. Základem je vytlačování horkého plastu pomocí trysky. Materiál pak na vzduchu poměrně rychle tuhne, takže se z něj dají dělat různé objekty.

Yoga Tablet

image Yoga Tablet disponuje 3 režimy použití a výdrží baterie na jedno nabití až 18 hodin.

Prototyp 3Dsima si mohli lidé vyzkoušet v rámci Týdne vědy a techniky v Praze. Jaké jste zaznamenal reakce?

Možnost 3D tisku do vzduchu návštěvníky zaujala, ale výrobek vnímali spíše jako celek. Nezaměřovali se jen na funkčnost, ale například také na design. Někteří měli také problémy s tím, jak 3Dsimo uchopit. Na základě této zkušenosti vím, že další vývoj musím zaměřit hlavně na oblast vzhledu a ergonomie výrobku.

Kdy bude možné koupit si 3Dsimo v obchodech a kolik bude stát?

Cenu odhaduji na dva tisíce korun bez DPH. Doufám, že v obchodech bude 3Dsimo na konci března, ale počítám i s tím, že může dojít ke zpoždění.

Budete se podílet i na prodeji a distribuci nebo vyvinutím konečné verze výrobku vaše role skončí?

Chci projekt dotáhnout do konce sám. Pokud by se však v budoucnu rozrostl, tak kolem sebe samozřejmě budu mít tým lidí, kteří mi pomůžou. Musím říct, že vývoj je jedna věc, ale postarat se o dostatečnou propagaci a nalákat nějaké investory je mnohem těžší.

Už jste s potenciálními investory jednal o možné spolupráci?

Ano, oslovila mě jedna česká firma. Měli ale zájem o odkoupení celého konceptu, což jsem odmítl. Kromě toho jsem díky crowdfundingu v kontaktu s různými zahraničními distributory například z Německa, Polska nebo Anglie. O 3Dsimo se zajímaly také firmy z Ukrajiny nebo Afriky.

Přemýšlel jste nad tím, že si necháte svoje řešení patentovat?

Ano, ale patent je záležitost jednání na dva až tři roky. Navíc stojí okolo dvou milionů, pokud se budeme bavit o celosvětovém patentu. Průmyslový a užitný vzor je mnohem levnější. Dá se získat za padesát až sedmdesát tisíc, ale abych měl větší šanci na jeho schválení, nesměl bych produkt zveřejnit po dobu sedmi měsíců. To si nemůžu dovolit.

Umíte si v tuto chvílí představit, že vás 3Dsimo bude živit?

Mým hlavním cílem nejsou peníze. Chtěl bych, aby se můj výrobek dostal mezi lidi a začal se šířit. Pokud by mě navíc dokázal uživit, tak by to bylo příjemné. Určitě ale nechci být zaměstnanec, kterému pod rukama něco vzniká, ale nemá z toho téměř nic.

K čemu se takový výrobek používá?

Původně jsem jej vymýšlel s tím, abych mohl opravovat výrobky z mé 3D tiskárny. Občas se totiž stávalo, že netiskla úplně přesně. Kromě toho 3D pero mohou využívat zejména architekti, designéři a další kreativci při tvorbě modelů. Hlavní skupinou uživatelů ale podle mě budou děti a kreativní lidé.

Proč právě děti?

Je to pro ně i jejich rodiče zajímavá alternativa k pastelkám, voskovkám nebo stavebnicím. Procvičí si jemnou motoriku, představivost a trpělivost.

3D tisk, díky jehož nedokonalosti jste vlastně 3Dsimo zkonstruoval, byl dlouho doménou nadšenců. Ve větší míře se rozšířil až po roce 2010. Jak jste se k němu dostal vy?

Přibližně od devíti let jsem stavěl minimakety letadel na dálkové ovládání. Pak jsem se věnoval stavbě CNC obráběcích stojů. Jednu CNC frézku ze dřeva mám ještě doma, zabírá mi půlku pokoje. Když jsem narazil na 3D tisk, který u nás zpopularizoval vývojář Josef Průša, nadchlo mě to.

Rozbalit celý rozhovor

První 3D pero vzniklo v USA. Inspiroval jste se od jeho tvůrců?

Oba projekty vznikaly nezávisle na sobě. Američané představili svoje 3D pero v době, kdy už bylo 3Dsimo ve vývoji. V té době jsem o 3Doodleru, jak se jejich 3D pero jmenuje, ani nevěděl. Později, jak se začal 3Doodler stávat mediálně známý, tak jsem o něm také slyšel a zjistil jsem, že je můj koncept jiný.

V čem se lišil?

Oni pracují při tisku „do vzduchu“ pouze s jedním druhem materiálu. Já jsem chtěl mít možnost volit různé materiály. Důvod je ten, že 3D tiskárna, jejíž výrobky jsem chtěl pomocí 3Dsima opravovat, dokázala tisknout z různých plastů. Moje řešení tedy muselo pracovat s tím, že je potřeba nastavitelná teplota, možnost předehřevu i volitelná rychlost.

Kolik druhů materiálu může v současnosti 3Dsimo využívat?

Je to kolem jedenácti druhů plastů. Každý z nich je pak dostupný až ve dvaceti až třiceti různých barvách. Jako příklad mohu uvést PET, z kterého se dělají plastové lahve nebo ABS, z něhož jsou vyrobeny třeba kostky lega.

Jak probíhal vývoj? Měl jste k dispozici nějaké zvláštní technologie?

Ne, žádné neobvyklé přístroje jsem neměl. Na vývoj 3Dsima mi stačil jen počítač a volně šiřitelný program pro návrh DPS. Nedávno jsem si navíc pořídil tablet Lenovo Yoga Tablet. Jsem teď čím dál častěji od rána do večera v pohybu a tak se mi přístroj, který vydrží až 18 hodin bez nabíjení, opravdu hodí.

Peníze na další rozvoj projektu jste chtěl získat pomocí takzvaného crowdfundingu. O co přesně jde?

Na specializovaném webu Indiegogo jsem svůj projekt představil veřejnosti s tím, že potřebuji shromáždit dvacet tisíc dolarů na rozjezd sériové výroby. Přičemž za 75 dolarů jsem prvním sto dárcům garantoval, že budou první, kdo dostane sériově vyráběné kusy 3Dsima.

Vybral jste nakonec celou částku?

Nepodařilo se mi to, ale i tak jsem získal 6300 dolarů. V druhé kampani se pak vybralo o několik tisíc dolarů více. Peníze mám zatím na zvláštním účtu a chci je využít později na výrobu a distribuci konečné verze výrobku. Té předcházel samozřejmě další vývoj, ve kterém proběhli například úpravy v oblasti designu. Tuto fázi jsem však ještě financoval z vlastní kapsy.


Dominik Nekolný
image

DoporučujeThinkPad X1 Carbon

image
Martin Macík
image

DoporučujeThinkPad T440p

image
Ondřej Synek
image

DoporučujeIdeaPad Yoga 13

image
Dušan Kožíšek
image

DoporučujeThinkPad X1 Carbon

image
Beáta Kaňoková
image

DoporučujeIdeaPad Yoga 13

image
Malvína Pachlová
image

DoporučujeYoga Tablet

image
Radek Jaroš
image

DoporučujeThinkPad řady X

image
Heřman Volf
image

DoporučujeThinkPad řady S

image
David Paškevič
image

DoporučujeYoga Tablet

image
David Hodas
image

DoporučujeThinkPad X1 Carbon

image
Jakub Geltner
image

DoporučujeThinkVision LT3053p

image
Ina T.
image

DoporučujeLenovo S90

image
Martin Sládeček
image

DoporučujeLenovo S6000

image
Nela Riessová
image

DoporučujeLenovo MIIX

image
Klára Šípková
image

DoporučujeAll-in-One PC Lenovo B550

image
Angelo Purgert
image

DoporučujeLenovo VIBE Shot

image