Beáta Kaňoková

Beáta pochází z Krnova, ale žila už i v Opavě, kde vystudovala kulturní dramaturgii se zaměřením na divadlo. Nakonec však zakotvila v Praze. Tady si na herecké fakultě DAMU prošlapává cestu ke svému životnímu snu stát se herečkou.

image
image
image
image
image
image
image
image
image
image

Kdy ses rozhodla začít blogovat a co tě k tomu inspirovalo?

Bylo to před třemi lety. Studovala jsem vysokou školu a neměla téměř žádné koníčky, tak jsem přemýšlela, čím se zabavit. Vzhledem k tomu, že všichni mí spolužáci odjeli na prázdniny pryč a já jsem zůstala v Opavě sama, tak jsem si potřebovala vymyslet něco sama pro sebe. Vždy mne zajímala móda, hrozně mě to bavilo. Hledala jsem proto nějakou alternativu, jak se realizovat a napadlo mě založit si blog. Módu jsem samozřejmě dlouhou dobu sledovala a říkala jsem si, že by to byl dobrý nápad. Dost dlouho jsem nad tím přemýšlela a otálela a nakonec mne v rozhodujícím momentu podpořil (a stále podporuje) můj přítel, který mne motivoval k těm prvním reálným krokům.

Používám Lenovo Yoga 13

image První multirežimový Ultrabook™ na světě. Displej je překlopitelný o 360°, což umožňuje Yogu flexibilně používat ve čtyřech praktických režimech...

Můžeš nějaký doporučit?

Nejde o to najít dobrý sekáč, ale umět v něm hledat a spousta lidí nemá tu trpělivost opravdu prohlédnout každé ramínko. Vždycky tam strávím minimálně hodinu. Chodím do těch známých, jako je Unimoda, Textilhouse. Jednou jsem třeba objevila nádherný kašmírový svetr za deset korun.

Zkoušela sis třeba nějaké věci sama šít?

Měla jsem takové období, ale nejsem na to úplně zručná. A to je maminka švadlenka a snažila se mě to kolikrát naučit. Vždy jsem nakoupila v sekáči nějaké levné věci a na těch se učila přešívat. Něco mi docela šlo, něco méně. Mám tyto věci ráda, mají pak pro mě takové kouzlo. Jsou speciální, protože bez mého zásahu by nosit nešly.

Kolik času denně trávíš na počítači?

Než jsem nastoupila na školu, tak jsem tam byla téměř nepřetržitě, teď už je to méně. Při blogování by to bez počítače ani nešlo. Dříve jsem měla takový ten klasický netbook a všichni se vždy divili, že na něm skutečně dokážu pracovat, ale šlo to, i když ne tak snadno jako teď.

Teď máš notebook Lenovo IdeaPad Yoga. Co na něm nejvíce oceňuješ?

Je to hrozně hravý notebook. Komukoliv jsem ho ukazovala, tak z něj byl nadšený. Dokonce si ho pak pořídila i moje kamarádka. Také mi vyhovuje, že je tak lehký a mohu ho brát všude s sebou.

Vybírala sis ho podle toho, jak vypadá?

Pro mě je to už z mého zjevného zájmu o módu a vizuální stránku důležité. A myslím, že stejně tak i pro většinu lidí dnes hraje roli, jak vypadají technologie, které denně využíváme. Vždyť jsou s námi skoro na každém kroku.

Kromě blogování se věnuješ i herectví a studuješ na DAMU. Jakou máš s hraním zatím zkušenost?

Zatím malou. Začala jsem amatérsky se souborem, který jsme měli na škole v Opavě. Byli jsme celkovými tvůrci té inscenace, takže jsme dělali dramaturgii, režii a vlastně i herectví. Potom přišla nabídka s filmováním, natočili jsme pár videoklipů, a pak jsem si řekla, že se zkusím přihlásit na školu. Takže jsem pořád v té přípravné fázi.

Dokážeš si představit, že se této profesi budeš věnovat profesionálně, na plný úvazek?

Určitě. Uvidíme ale, jaká bude realita. Mým momentálním cílem je dostudovat, to bude také docela oříšek, a pak se chopit nějaké příležitosti.

Jakou divadelní hru by sis ráda vyzkoušela?

Asi by se očekávalo, že řeknu Shakespeara, ale ne. I když je to klasika, na kterou se ráda podívám, protože je v každém režijním podání jiná. Žádnou vysněnou roli zatím nemám. Mám ráda výzvy, takže myslím, že jakákoliv zajímavá, kontroverzní, těžká role je pro mě úkolem, který bych chtěla zvládnout. Momentálně zkoušíme ve škole jeden obraz ze hry Tramvaj do stanice touha, kde hraji právě docela složitou postavu. To mě dost baví. Jinak mám svého oblíbeného režiséra, na kterého nedám dopustit a na kterého chodím pravidelně. Je to Jan Mikulášek. Dělá inscenace, které jsou mi svým celkovým pojetím velice blízké.

Kdyby to nebylo herectví, tak co bys chtěla dělat?

Asi bych se více věnovala svému módnímu blogu a také internetovému obchodu Bohemic. Je to práce spojená s módou, starám se nejen o produkty a to od převzetí přes popisky na web, ale také organizujeme různé akce.

Pocházíš z menšího města, pak si se přesunula do Opavy, teď si v Praze. Jak tyto jednotlivé fáze hodnotíš?

V Praze jsem dva roky a před tím jsem žila v Opavě, kde jsem také začala s blogem. Vlastně i díky tomu, že jsem byla tak daleko od pomyslného centra módního dění mohl blog vzniknout. Zpočátku to ale nebylo jednoduché. Chodily mi pozvánky na různé akce do Prahy, a protože se sem tehdy nejezdilo úplně jednoduše, tak jsem vlastně ze začátku stála dost mimo společnost těch „správných“ lidí k tomu, aby se můj blog mohl dále rozvíjet.

Takže stěhování ti pomohlo?

Spíše mě můj blog dovedl k tomu, že jsem se přesunula.

Jak dlouho trvalo, než se blog chytil a začal jej číst i někdo jiný než přátelé?

Vlastně ani nevím, jak se to stalo, ale hrozně rychle se to rozkřiklo. Hned po prvních pár dnech existence blogu jsem měla opravdu vysokou návštěvnost. Samotnou mě to překvapilo. Po přibližně třech měsících se mi ozvalo H&M s nabídkou spolupráce.

Co konkurence? Je módních blogů rok od roku více nebo ta největší vlna už odpadla?

Myslím si, že ta první vlna už proběhla a teď se stále drží ti silní blogeři. Samozřejmě vzniká i velká spousta nových, které ale už popravdě nemám čas sledovat nebo vyhledávat. Celkově je to ale jiné než na začátku. Před pár lety módní blogování nikdo moc neznal a byla to u nás naprostá novinka.

Rozbalit celý rozhovor

Sleduješ ty sama nějaké módní blogy?

Momentálně mám tak tři, které čtu opravdu pravidelně, zbytek moc nestíhám. Navíc už v nich nenalézám tolik inspirace. Své oblíbené ale procházím každý den, na půl hodiny si užívám nápady ostatních a porovnávám je se svými vlastními vizemi.

Jak dlouho trvá příprava jednoho příspěvku na blog?

Celková příprava trvá dost dlouho. Nejde jen o to se vyfotit a přijít s nápadem co na sebe, je potřeba dopředu přemýšlet kam se který outfit hodí, na jakých místech nejlépe vynikne a vybrat k tomu to správné prostředí. Navíc v Praze se všechny blogerky fotí na stejných místech a já ráda přicházím s něčím novým.

Takže je to tak, že si ráno řekneš „dneska půjdu blogovat“ a předem se na to připravíš?

Většinou je spontánní jenom ta konečná fáze, kdy píšu text. Jinak je to celé dopředu promyšlené. Ale samozřejmě se stává, že něco pečlivě naplánujete a třeba to nevyjde. Jindy zase narazím na něco zajímavého, udělám tam fotku jen tak a vyjde z toho něco super co má větší ohlas než příspěvek, na kterém děláte dva dny.

Máš někoho, kdo tě fotí pravidelně, nebo je to pokaždé někdo jiný?

Nejčastěji přítel, a když nemůže, tak sestra, kamarádka nebo kdo se naskytne.

Jaké příležitosti ti dalo blogování?

Obrovské! Tou nejvýznamnější pro mne bylo, když si mne díky blogu všimla jedna produkční, která mě oslovila, abych hrála v jednom studentském filmu. Já jsem na to okamžitě kývla a díky té zkušenosti jsem si uvědomila, jak moc mě to baví a vlastně to byl takový nejsilnější impuls k tomu, abych se začala věnovat herectví. Kromě toho jsem potkala spoustu zajímavých lidí, kteří mají stejné zájmy jako já. Podívala jsem se na zajímavá místa, do různých showroomů, měst, kam jsem byla pozvaná na různé akce. Natáčela jsem v Rumunsku, byla v Budapešti na fashion weeku.

Necháváš se inspirovat názory čtenářů?

Myslím, že jsou důležité a patří k blogu. Kdyby nebylo této zpětné reakce, tak bych ani nevěděla, jestli to někoho zajímá. Musím také říct, že jsem měla štěstí, nikdy jsem se nesetkala s nějakými „hnusnými“ komentáři. Jednou mi jen nějaká čtenářka napsala, že mám hrozné kruhy pod očima, což byla tedy pravda, ale spíše mne pobavilo, že mě na to upozorňuje.

Většinou se mluví o ponožkách v sandálech… co považuješ za největší český módní nešvar?

Já bych neřekla český, ale pražský, kterého jsem si všimla. Lidé jsou pozéři, záleží jim na tom, jak vypadají - ale spíše kvůli těm druhým. Já vnímám módu spíše jako způsob osobního vyjádření, když se to líbí mně a cítím se v tom dobře, tak je to dle mého správně.

Nakupuješ v řetězcích typu H&M, nebo dáváš přednost menším neokoukaným obchůdkům?

Samozřejmě nakupuju v řetězcích, protože je to nejjednodušší způsob, jak se trendy obléct, i když slovo trendy nemám moc ráda. Pak mám své tipy, zejména sekáče. Z levných a originálních kousků mám největší radost. A druzí mi paradoxně nejvíce pochválí ty věci, které stály nejmíň.


Dominik Nekolný
image

DoporučujeThinkPad X1 Carbon

image
Martin Macík
image

DoporučujeThinkPad T440p

image
Ondřej Synek
image

DoporučujeIdeaPad Yoga 13

image
Dušan Kožíšek
image

DoporučujeThinkPad X1 Carbon

image
Beáta Kaňoková
image

DoporučujeIdeaPad Yoga 13

image
Malvína Pachlová
image

DoporučujeYoga Tablet

image
Radek Jaroš
image

DoporučujeThinkPad řady X

image
Heřman Volf
image

DoporučujeThinkPad řady S

image
David Paškevič
image

DoporučujeYoga Tablet

image
David Hodas
image

DoporučujeThinkPad X1 Carbon

image
Jakub Geltner
image

DoporučujeThinkVision LT3053p

image
Ina T.
image

DoporučujeLenovo S90

image
Martin Sládeček
image

DoporučujeLenovo S6000

image
Nela Riessová
image

DoporučujeLenovo MIIX

image
Klára Šípková
image

DoporučujeAll-in-One PC Lenovo B550

image
Angelo Purgert
image

DoporučujeLenovo VIBE Shot

image